Každý rok si 22. května připomínáme Světový den preeklampsie, proto je dnes ideální den, abychom se na ni podívali z pohledu výživy. Medicínskou stránku věci nechávám lékařům – ale jako výživová specialistka chci otevřít téma, o kterém se mluví příliš málo: co aktuální věda říká o tom, jak strava může (nebo nemusí) ovlivnit riziko rozvoje tohoto závažného těhotenského stavu.
1. Co je preeklampsie?
Preeklampsie je závažná komplikace těhotenství, která se projevuje vysokým krevním tlakem a poškozením orgánů – nejčastěji ledvin – obvykle po 20. týdnu těhotenství. Nejde jen o vysoký tlak. Jde o systémové onemocnění, které může ohrozit zdraví i život matky i dítěte.
Přesná příčina preeklampsie není dodnes plně objasněna. Víme ale, že klíčovou roli hrají abnormální vývoj placenty, záněty v těle a tzv. oxidativní stres – tedy stav, kdy je organismus přetížen škodlivými volnými radikály, se kterými si nestačí poradit.
2. Kolika žen se to týká?
Preeklampsie postihuje přibližně 2–8 % těhotných žen – nejčastěji uváděný odhad je okolo 5 %, což potvrzují i české zdroje (VZP ČR). V absolutních číslech to znamená miliony žen ročně po celém světě. Celosvětově patří preeklampsie mezi přední příčiny vážných zdravotních komplikací a úmrtí matek i novorozenců.
Česká republika se přitom řadí k zemím s pokročilým přístupem ke screeningu – jako jedna z prvních na světě zde pojišťovny začaly hradit specializovaný krevní test (sFlt/PlGF), který pomáhá odhalit hrozící preeklampsii.
3. Kdy a jak se na ni přijde?
Screening v 1. trimestru
Mezi 11. a 13. týdnem těhotenství probíhá kombinovaný screening, který dokáže odhadnout individuální riziko preeklampsie. Zahrnuje:
- měření krevního tlaku
- ultrazvukové vyšetření průtoku krve v děložních tepnách
- krevní odběr (markery PAPP-A a PlGF)
- zhodnocení rizikových faktorů (věk, váha, předchozí těhotenství, chronická onemocnění)
Výsledkem je konkrétní číselné vyjádření rizika a závěr – například „riziko preeklampsie před 37. týdnem: NÍZKÉ“. Ženy s vysokým rizikem pak dle indikace lékaře mohou preventivně užívat nízké dávky aspirinu.
Pravidelné kontroly a vyšetření moči
Vyšetření moči je standardní součástí každé prenatální kontroly. Jedním z důvodů je právě sledování přítomnosti bílkoviny v moči (tzv. proteinurie) – což je jeden z klíčových příznaků preeklampsie. Takže jste de facto na jeden ze symptomů screenovány pravidelně, aniž byste o tom nutně věděly.
Příznaky preeklampsie
Preeklampsie se typicky projevuje po 20. týdnu těhotenství. Na co si dát pozor:
- vysoký krevní tlak
- otoky (zvláště obličeje a rukou)
- bílkovina v moči
- silné bolesti hlavy
- poruchy zraku
- bolest pod žebry na pravé straně
Část případů probíhá zpočátku nenápadně – proto je pravidelná prenatální péče tak důležitá.
Možné komplikace
Pokud se preeklampsie neléčí nebo zachytí pozdě, může vést k:
- předčasnému porodu
- omezení růstu plodu
- poškození ledvin nebo jater matky
- eklampsii (záchvaty křečí)
- v těžkých případech k ohrožení života matky i dítěte
Kdo má zvýšené riziko preeklampsie?
Podle rozsáhlé metaanalýzy publikované v prestižním lékařském časopise British Medical Journal, která zahrnovala data z více než 25 milionů těhotenství z 92 studií, patří mezi hlavní rizikové faktory:
- preeklampsie v předchozím těhotenství
- chronická hypertenze (vysoký krevní tlak před těhotenstvím)
- diabetes před těhotenstvím
- obezita (BMI nad 30)
- první těhotenství
- vícečetné těhotenství nebo asistovaná reprodukce
4. Výživa a prevence preeklampsie – co říkají studie
Výživa není zárukou, že preeklampsii předejdeme. Ale věda ukazuje, že některé složky stravy mají reálný vliv na procesy, které preeklampsii spouštějí – tedy záněty, oxidativní stres a cévní funkce. Podívejme se na to, co aktuální výzkum opravdu říká.
Vápník – nejsilnější evidence
Suplementace vápníkem je v současnosti jediný nutriční zásah, který Světová zdravotnická organizace (WHO) přímo doporučuje jako prevenci preeklampsie. Metaanalýza 30 klinických studií s více než 20 000 ženami ukázala, že vápník snižuje riziko preeklampsie přibližně na polovinu. Efekt platí zejména u žen s nízkým příjmem vápníku ze stravy – a dobrá zpráva je, že nižší dávka funguje stejně dobře jako vysoká.
Jinými slovy: nejde nutně o doplněk stravy. Jde o to, zda váš jídelníček obsahuje dostatek potravin bohatých na vápník – mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry, mléko,…), případně alternativy mléčných výrobků obohacených vápníkem (např. sójové nebo ovesné mléko – obsah vápníku najdete na obalu), sardinky, mandle, zelenou listovou zeleninu.
Aby tělo vápník ze stravy skutečně vstřebalo, potřebuje k tomu dostatek vitamínu D — jsou to dva neoddělitelní partneři. Proto se vyplatí hlídat obě živiny zároveň.
Vitamín D – slibný, zatím ne jednoznačný
Vitamín D hraje klíčovou roli i proto, že bez něj tělo vápník ze střeva nedokáže dobře využít. Vitamín D se podílí na regulaci krevního tlaku a správné funkci imunitního systému, které hrají v preeklampsii důležitou roli – vědecky tedy dává smysl, proč by mohl pomáhat. Některé studie skutečně ukazují snížení rizika, zejména v kombinaci s vápníkem. Velké klinické studie ale zatím nepřinášejí jednoznačný závěr. Vitamín D je tedy slibným kandidátem, nikoli potvrzeným nástrojem prevence.
Omega-3 mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA, které najdeme hlavně v tučných rybách, jako jsou losos, makrela, sardinky, sleď, pstruh) snižují záněty v těle – a právě záněty jsou jedním z klíčových procesů, které se na rozvoji preeklampsie podílejí. Studie jsou slibné, důkazy jsou zatím méně konzistentní než u vápníku, ale zařazení ryb do jídelníčku se v těhotenství vyplácí z mnoha důvodů.
Celkový jídelníček – DASH a středomořský typ stravování
Studie ukazují, že ženy, které se více stravovaly v souladu s principy tzv. DASH diety nebo středomořské stravy, mají přibližně o 35–45 % nižší riziko preeklampsie. Co mají tyto přístupy společného? Hodně zeleniny, ovoce, celozrnné produkty, kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a omezení průmyslově zpracovaných potravin a přidaného cukru.
Pokud vám to zní povědomě – ano, jsou to přesně stejné principy, na kterých stojí stravování v rámci metabolické flexibility, kterou svým klientkám doporučuji. Zdravý talíř, který znáte z mého přístupu, reflektuje přesně to, co věda v kontextu prevence preeklampsie posuzuje kladně.
Co naopak preventivní efekt neprokázalo?
Přes opakované naděje se v klinických studiích neprokázalo, že by suplementace vitamíny C a E, kyselinou listovou nebo zinkem snižovala riziko preeklampsie – i když tyto živiny mají v těhotenství jiné prokázané přínosy.
5. Co z toho plyne pro každodenní stravu?
Shrnuto: pokud se v těhotenství (nebo ještě před ním) snažíte jíst pestře, s dostatkem zeleniny, kvalitních bílkovin, zdravých tuků a hlídáte si příjem vápníku – děláte pro své tělo to nejlepší, co v oblasti výživy udělat můžete.
Pokud nevíte, jak na tom váš jídelníček je – v rámci běžné prenatální péče v Česku na to nedostanete doporučení. Máte ale tyto možnosti:
- Konzultace se mnou – společně projdeme váš jídelníček před otěhotněním nebo v průběhu těhotenství a zjistíme, kde jsou rezervy
- Kurz Výživa v těhotenství – příprava kurzu je v procesu (napište mi na Lada@Metflex nebo přes formulář, že o něj máte zájem a já vás budu informovat ihned, jakmile bude venku)
- Laboratorní vyšetření pro samoplátce – vápník, vitamín D a další markery si lze nechat otestovat bez doporučení lékaře za poplatek
Výživa není náhrada za prenatální péči a lékařský screening – ale je to oblast, kde má každá žena reálný vliv. Doufám, že tento článek vám dává o trochu víc do ruky – nejen jako informaci, ale jako základ pro konkrétní kroky.
Zdroje
3. Baroutis et al. (2025). DASH Diet and Preeclampsia Prevention: A Literature Review. Nutrients.
5. Achamrah et al. (2018). Nutritional approach to preeclampsia prevention. Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care.
7. VZP ČR. Preeklampsie v těhotenství.
8. Centrum prenatální diagnostiky Brno. Screening preeklampsie.
0 komentáøù