1. Co potřebujete vědět o preeklampsii

Co to je a proč vzniká

Preeklampsie je systémové onemocnění, ne jen vysoký tlak. Lékař ji diagnostikuje, když se po 20. týdnu objeví tlak alespoň 140/90 mmHg (naměřený dvakrát s odstupem nejméně 4 hodin) a k tomu bílkovina v moči nebo jiné postižení, například ledvin, jater, krevních destiček nebo omezený růst plodu. Může se rozvinout i bez bílkoviny v moči a výjimečně až po porodu.

Přesná příčina není dodnes plně objasněna. Víme ale, že klíčovou roli hrají abnormální vývoj placenty, záněty v těle a tzv. oxidativní stres, tedy stav, kdy je organismus přetížen škodlivými volnými radikály, se kterými si nestačí poradit. Právě záněty, oxidativní stres a funkce cév jsou místa, kam může zasáhnout výživa.

Preeklampsie postihuje přibližně 2–8 % těhotných žen, nejčastěji uváděný odhad je okolo 5 % (VZP ČR).

Příznaky

Část případů zpočátku probíhá nenápadně, proto se při každé prenatální kontrole měří tlak a vyšetřuje moč na bílkovinu. Na co si dát pozor:

• vysoký krevní tlak
• náhlé otoky, zvláště obličeje a rukou (otoky kotníků ke konci těhotenství samy o sobě preeklampsii neznamenají)
• bílkovina v moči
• silné bolesti hlavy a poruchy zraku
• bolest pod žebry na pravé straně

Kdo má zvýšené riziko

Podle rozsáhlé metaanalýzy v časopise British Medical Journal, která zahrnula data z více než 25 milionů těhotenství z 92 studií, patří mezi hlavní rizikové faktory:

• preeklampsie v předchozím těhotenství
• chronická hypertenze (vysoký krevní tlak před těhotenstvím)
• diabetes před těhotenstvím
• obezita (BMI nad 30)
• první těhotenství
• vícečetné těhotenství nebo asistovaná reprodukce

Mezinárodní doporučení k nim řadí i preeklampsii u matky nebo sestry, vyšší věk, onemocnění ledvin a některá autoimunitní onemocnění.

Screening, aspirin a léčba

Mezi 11. a 13. týdnem probíhá kombinovaný screening (tlak, ultrazvuk průtoku krve v děložních tepnách, krevní markery PAPP-A a PlGF, rizikové faktory). Výsledkem je číselné vyjádření rizika, například „riziko preeklampsie před 37. týdnem: NÍZKÉ“.

Ženám s vysokým rizikem lékař předepisuje nízkou dávku aspirinu. V evropské studii ASPRE snížilo 150 mg aspirinu denně od 11.–14. do 36. týdne výskyt předčasné preeklampsie zhruba o 62 %. Aspirin v těhotenství nikdy neužívejte na vlastní pěst.

Při podezření na preeklampsii ve druhé polovině těhotenství pomáhá krevní test sFlt-1/PlGF, který s vysokou spolehlivostí vyloučí její rozvoj v následujícím týdnu. Česko patří k zemím, kde ho začaly hradit pojišťovny mezi prvními. Jedinou definitivní léčbou je porod placenty, do té doby lékaři hlídají tlak a stav matky i dítěte.

2. Výživa a prevence preeklampsie: co říkají studie

Výživa není zárukou, že preeklampsii předejdeme. Ale věda ukazuje, že některé složky stravy mají reálný vliv na procesy, které preeklampsii spouštějí, tedy záněty, oxidativní stres a cévní funkce. Podívejme se na to, co aktuální výzkum opravdu říká.

Vápník: nejsilnější evidence

Suplementace vápníkem je v současnosti jediný nutriční zásah, který Světová zdravotnická organizace (WHO) přímo doporučuje jako prevenci preeklampsie. Metaanalýza 30 klinických studií s více než 20 000 ženami ukázala, že vápník snižuje riziko preeklampsie přibližně na polovinu. Efekt platí zejména u žen s nízkým příjmem vápníku ze stravy. A dobrá zpráva je, že nižší dávka funguje stejně dobře jako vysoká.

Jinými slovy: nejde nutně o doplněk stravy. Jde o to, zda váš jídelníček obsahuje dostatek potravin bohatých na vápník.

Kolik vápníku potřebujete? Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje ženám od 25 let 950 mg vápníku denně, ve věku 18–24 let 1 000 mg. V těhotenství se doporučená dávka nezvyšuje, protože tělo vápník z potravy vstřebává výrazně lépe. Jde tedy hlavně o to, abyste se k doporučenému množství skutečně dostala.

Hodnoty jsou orientační a liší se podle výrobku, přesný obsah najdete na obalu. Možná vás překvapí tvaroh: při jeho výrobě odchází velká část vápníku do syrovátky, takže ho obsahuje méně než mléko nebo jogurt.

Prakticky to znamená, že 2–3 porce mléčných výrobků denně (nebo obohacených rostlinných alternativ) spolu s listovou zeleninou, ořechy a občas rybou s kostmi pokryjí potřebu u většiny žen.

Aby tělo vápník ze stravy skutečně vstřebalo, potřebuje k tomu dostatek vitamínu D. Jsou to dva neoddělitelní partneři, proto se vyplatí hlídat obě živiny zároveň.

Vitamín D: slibný, zatím ne jednoznačný

Vitamín D hraje klíčovou roli i proto, že bez něj tělo vápník ze střeva nedokáže dobře využít. Podílí se na regulaci krevního tlaku a správné funkci imunitního systému, které hrají v preeklampsii důležitou roli, vědecky tedy dává smysl, proč by mohl pomáhat. Některé studie skutečně ukazují snížení rizika, zejména v kombinaci s vápníkem. Velké klinické studie ale zatím nepřinášejí jednoznačný závěr. Vitamín D je tedy slibným kandidátem, nikoli potvrzeným nástrojem prevence.

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA, které najdeme hlavně v tučných rybách, jako jsou losos, makrela, sardinky, sleď, pstruh) snižují záněty v těle, a právě záněty jsou jedním z klíčových procesů, které se na rozvoji preeklampsie podílejí. Studie jsou slibné, důkazy jsou zatím méně konzistentní než u vápníku. Zařazení ryb do jídelníčku se ale v těhotenství vyplácí z mnoha důvodů.

Celkový jídelníček: DASH a středomořský typ stravování

Studie ukazují, že ženy, které se více stravovaly v souladu s principy tzv. DASH diety nebo středomořské stravy, mají přibližně o 35–45 % nižší riziko preeklampsie. Co mají tyto přístupy společného? Hodně zeleniny, ovoce, celozrnné produkty, kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a omezení průmyslově zpracovaných potravin a přidaného cukru.

Pokud vám to zní povědomě, ano, jsou to přesně stejné principy, na kterých stojí stravování v rámci metabolické flexibility, kterou svým klientkám doporučuji. Zdravý talíř, který znáte z mého přístupu, reflektuje přesně to, co věda v kontextu prevence preeklampsie posuzuje kladně.

Fermentované mléčné výrobky a probiotika

Zajímavá data přináší velká norská studie MoBa. U více než 33 000 prvorodiček souviselo pravidelné pití mléčných výrobků s probiotickými laktobacily s nižším rizikem preeklampsie, nejvýrazněji u jejích těžkých forem. Navazující analýza 70 000 těhotenství ukázala zhruba o 20 % nižší riziko u žen, které takové výrobky pily ve druhé polovině těhotenství.

Jde o observační studie, takže neprokazují příčinu. Ženy, které pijí probiotické nápoje, se mohou lišit i jinými návyky. Kefír, acidofilní mléko nebo jogurt se živými kulturami jsou ale v těhotenství rozumnou volbou i z jiných důvodů: jsou bohaté na vápník a bílkoviny. Vybírejte pasterizované výrobky.

Hmotnost a krevní cukr

Obezita a diabetes před těhotenstvím patří k hlavním rizikovým faktorům preeklampsie a obojí úzce souvisí se stravou. Proto má smysl řešit hmotnost a kvalitu jídelníčku už ve fázi plánování těhotenství, ne až po pozitivním testu. V těhotenství pak nejde o hubnutí, ale o přiměřený přírůstek hmotnosti, viz jak jíst v těhotenství a nepřibrat zbytečně.

S preeklampsií sdílí řadu rizikových faktorů i těhotenská cukrovka. Strava, která drží hladinu cukru v krvi stabilní, tedy dostatek bílkovin a vlákniny a méně rychlých cukrů, je proto dobrou investicí z obou stran.

Co naopak preventivní efekt neprokázalo?

• Vitamíny C a E, kyselina listová a zinek: přes opakované naděje se v klinických studiích neprokázalo, že by jejich suplementace snižovala riziko preeklampsie, i když mají v těhotenství jiné prokázané přínosy.
• Hořčík v doplňcích: přehled Cochrane nenašel přesvědčivý důkaz, že by perorální hořčík riziko preeklampsie snižoval. Nezaměňujte ho s hořčíkem podávaným nitrožilně v nemocnici, který je součástí léčby těžké preeklampsie.
• Omezení soli: dřív se těhotným běžně doporučovalo, ale přehled Cochrane nenašel důkaz, že by méně soli preeklampsii předcházelo. Příjem soli v těhotenství má zůstat věcí běžného rozumného stravování. Pokud ale máte vysoký tlak, řiďte se doporučením lékaře.

3. Co z toho plyne pro každodenní stravu?

Shrnuto: pokud se v těhotenství (nebo ještě před ním) snažíte jíst pestře, s dostatkem zeleniny, kvalitních bílkovin, zdravých tuků a hlídáte si příjem vápníku, děláte pro své tělo to nejlepší, co v oblasti výživy udělat můžete.

Jak může vypadat den na talíři

Nejde o jídelníček na míru, jen o inspiraci, jak výše uvedené principy poskládat do jednoho dne:

• Snídaně: vajíčka (natvrdo nebo míchaná, vždy tepelně upravená) s plátkem sýra, celozrnným pečivem a zeleninou
• Oběd: pečený losos, celozrnná příloha nebo brambory a velká porce zeleniny s olivovým olejem
• Svačina: sklenice kefíru, hrst mandlí a kus ovoce
• Večeře: celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou a zeleninou

Rychlá kontrola vašeho jídelníčku

• Mám denně 2–3 porce mléčných výrobků nebo rostlinných alternativ obohacených vápníkem?
• Jím 3× týdně rybu, ideálně tučnou a s nízkým obsahem rtuti?
• Je na mém talíři zelenina u každého hlavního jídla?
• Volím častěji celozrnné potraviny a méně průmyslově zpracovaných jídel a sladkostí?
• Doplňuji od října do dubna vitamín D? Vhodnou dávku můžu probrat s lékařem, případně si hladinu nechat změřit jako samoplátkyně.

Kde hledat pomoc

Pokud nevíte, jak na tom váš jídelníček je, v rámci běžné prenatální péče v Česku na to doporučení nedostanete. Máte ale tyto možnosti:

• Konzultace se mnou: společně projdeme váš jídelníček před otěhotněním nebo v průběhu těhotenství a zjistíme, kde jsou rezervy.
• Kurz Výživa v těhotenství: zjistěte, jak na výživu při přípravě na těhotenství a na výživu v těhotenství v online kurzu, který jsem připravila na základě současných odborných poznatků.
• Laboratorní vyšetření pro samoplátce: vápník, vitamín D a další markery si lze nechat otestovat bez doporučení lékaře za poplatek.

Výživa není náhrada za prenatální péči a lékařský screening, ale je to oblast, kde má každá žena reálný vliv. Doufám, že pro vás bude tento článek nejen dobrým zdrojem informací, ale i základem pro konkrétní kroky.

4. Po preeklampsii: výživa pro srdce a cévy

Preeklampsie po porodu odezní, její stopa ale zůstává. Ženy, které ji prodělaly, mají v dalších letech vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Metaanalýza více než 6,4 milionu žen ukázala zhruba dvojnásobné riziko ischemické choroby srdeční, mrtvice a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a asi čtyřnásobné riziko srdečního selhání. Riziko vysokého tlaku v pozdějším životě je podle jiné velké analýzy přibližně čtyřikrát vyšší. Nejvyšší je v prvních deseti letech po porodu.

Výživa má proto smysl i po porodu. Návyky, které podporují zdravé těhotenství, tedy středomořský nebo DASH typ stravy, dostatek vápníku a ryby, chrání srdce a cévy i v dalších letech. Pomáhá také postupně dosáhnout zdravé tělesné hmotnosti a udržet si ji. Vyplatí se také nechat si pravidelně měřit tlak, cholesterol a krevní cukr a před dalším těhotenstvím o prodělané preeklampsii informovat lékaře.